Stránky

pátek 18. října 2013

Literární recyklace

Stalo se to 35. května. Byl pozdní večer, máj, a já se společně se svou sestrou autobusem vracela ze zahradní slavnosti sestřenice Běty.
"Sláva," podotkla jsem chvíli poté, co jsme se posadily, " kytice se Bětě tak líbila, že nám dokonce zapomněla ze své farmy zvířat nabalit ty její domácí vejce, a já tak nebudu muset další dva týdny smažit omelety na milion způsobů."
"Jo, Bětina libůstka. Ale je to prostě její láska, mezi slepicemi se cítí nejlíp, co naděláme," povzdechla si sestra.
"A jak jí přijde host do domu, hned ho musí obdarovat. Miláček. Nicméně její bývalej, ten plešatej muž, který sázel stromy, se s ní právě kvůli té přehnané dobrosrdečnosti rozešel," dodala jsem.
Zase jsme ztichly a vychutnávaly ospalou atmosféru poloprázdného toulavého autobusu. Sestra si listovala hustě popsaným deníkem Dity P. - sešitem s růžovým srdíčkovým obalem, kde její nejlepší kamarádka naivně líčila své pubertální trable zamilované holky, a já pozorovala míhající se krajinu plnou stínů. Chvilka blažené relaxace však měla brzy skončit - na zastávce nedaleko od zoologické zahrady nastoupila jedna celá pekelná třída vracející se ze školního výletu.
Kousek od místa, kde jsme seděly my, děti ze stanice ZOO v čele s copatou dívkou s pomeranči se rozhodly otevřít okýnko. Obvykle bych proti tomu nic neměla, není nad čerstvý vzduch zdarma, že. Bohužel jsme ale zrovna projížděli čtvrtí nacházející se na větrné hůrce a nenadálý poryv větru mi z kapsy plné žita (které nám na cestu nabalila naše nesmrtelná teta) z ničeho nic odnesl jízdenku, jenž následně vylétla oknem. Místo určení neznámé.
"Idiot, kdo to otevřel," ulevila jsem si.
"Laskavě tady nedělejte mnoho povyku pro nic," napomenula mě rázně přísně vyhlížející učitelka oněch nezvedených dětí na zabití.
Celé by to nebyla zase taková katastrofa, kdyby (přesně podle zákona přitažlivosti schválností) si ke mně zrovna nezačal klestit cestu do té doby nepozorovaný revizor.
"Kontrola jízdenek, dámy a pánové," bodře zašveholil směrem ke mně.
Na mém obličeji se v tu chvíli vystřídalo 50 odstínů šedi. Rychle jsem ale překonala strach a chvění, vzala rozum a cit do hrsti a pustila se do poněkud zmateného vysvětlování své vskutku americké tragédie. Věděla jsem, jak je důležité míti filipa.
Otylý revizor mě zpočátku pobaveně pozoroval, postupně ale zvážněl a když jsem dokončila svůj monolog, mocným hlasem zahřímal: 
"Tak a teď pravdu, prosím! Sloužím tu už od roku 1984, na mě si s žádnou výmluvou jen tak nepřijdete."
"Ale vždyť tohle je čirá pravda," ohradila jsem se poněkud hystericky.
"Vy jste mi ale případ paličaté slečny. Spáchala jste zločin a trest prostě musí následovat."
Chvíli jsem se ještě dohadovala, nadávala a láteřila, ale bylo mi jasné, že příliš nadějné vyhlídky nemám. Nakonec jsem musela ovládnout svou pýchu a předsudek vůči arogantním revizorům překonat. S nelibostí jsem vytáhla peněženku.
"Zlo pod sluncem, tohleto," mumlal si revizor při opisování údajů z mého občanského průkazu, "to aby bylo nás pět na takovouhle uječenou pakáž."
V ten moment mi došlo, že i já se musím v tuto chvíli aktivně zapojit do boje proti mužům, kteří nenávidí ženy, a vši silou jsem ho praštila kabelkou do týla, až se mu hlava XXII krát zatočila.
"Nadsamče jeden šovinistickej!"

Tu noc jsem strávila v cele číslo 17. Ráno mě tam vyzvedl bratranec Pons s matkou - místní policii se jim podařilo obměkčit voňávými houbovými omeletami z pravých domácích vajec.





8 komentářů:

  1. Teda ty sis vyhrála... Pěkné, jen tak dál :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Super blog! Nechceš se vzájemně sledovat? Byla bych moc ráda!:)

    vik-ladyla.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. musím úprimne povedať, že toto je najlepšie čo som za poslednú dobu v tejto blogosfére čítala
    keby si prispievala častejšie, kričala by som od spokojnosti :D

    OdpovědětVymazat
  4. Dokonalý. Z odstínů šedi v obličeji padám pod stůl :D Super prostě.

    OdpovědětVymazat
  5. Říkám si, že bych měla autorce blogu napsat jak mě její články uchvacují a někdy se v ní vidím. Ale kam to dát? Kde by se to hodilo?! A už to mám ! Přesně pod tady touto úchvatnou povídkou :) Hodně štěstí v psaní blogu a v životě :)

    OdpovědětVymazat
  6. úžasně vymyšlené, díky za tipy na knížky)

    OdpovědětVymazat

Díky za každý komentář!