Stránky

pondělí 10. února 2014

Snikrskovej kluk.

Autoškola, brr. Vyhýbala jsem se jí jak čert kříži.

Pak jsem tam při první příležitosti usnula a na trenažéru vysvobozovala instruktorku ze svetru, ve kterým se zasekla. Přívětivě jsem se usmívala na pána, co na zdravovědě pronášel věty jako "a pokud se tam škrtidlo nechá moc dlouho, tak se tomu človíčkovi musí ručička uříznout, je mi líto". Málem jsem na přechodu přejela svýho spolužáka a nikdy nepoužila to prostřední zrcátko. Nikdy. Majitel autoškoly mi sdělil, že by mě nejraději zastřelil a že když už stojím na tom přejezdu, tak ať už se ani nerozhlížím, protože je zbytečný se ještě těsně před smrtí vyděsit.

Během zkoušky jsem se práskla dveřma do hlavy, ale udělala ji na poprvý. Se zavřenýma všema čtyřma očima, jak řekl pan komisař. Vypadal přesně jako Arnošt Goldflam, chápal moje interní vtípky a nechtěl po mně hloubku dezénu. Láska.

A kluk, co měl zkoušku se mnou, nám během své jízdy nadšeně ukazoval, kde měl taneční. Čekala jsem, že třeba taky upozorní na místo, kam chodil na základku a kde měl první rande se svou holkou. Neupozornil, škoda. Snikrskovej kluk, prostě.



5 komentářů:

  1. To zrcátko je na pytel, jediný k čemu ho využívám já je namalování si rudý pusy a čekování, jestli je ten řidič za mnou fakt Ewan McGregor, nebo tak jen vypadá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyjo, až to jednou McGregor fakt bude, dej vědět!

      Vymazat
  2. Až budu dělat autoškolu já, tak mě zaručeně zastřelí. :D
    Gratuluju!

    OdpovědětVymazat

Díky za každý komentář!